Čtvrtek 29. července 1999
Po snídani pokračujeme dále v naší cestě na jih. Přijíždíme do visitor centra
ve měste Lone Pine a zde se dozvídáme, který z vrcholků blízkého pohoří je Mt.
Whithey. Rozhodujeme se, že ještě dříve, než se vypravíme do Death Valley, pojedeme
se podívat blíže k úpatí Mt. Whitney.
Nejprve jedeme
kolem oblasti nazývané Alabama Hills, kde se nachází skály roztodivných tvarů.
Zajíždíme mezi ně a prohlížíme si jejich tvary tak dlouho, až naše auto na
prašné cestě začne podvozkem dřít o vystouplé kameny. To nás trochu vylekalo,
takže jsme raději auto na úzké cestě otočili a po chvíli bloudění se vrátili
zpět na hlavní cestu směrem k Mt. Whitney.
Po půl hodině
stoupání jsme vystoupali až do poloviny převýšení Mt. Whitney. Dále už ale cesta
nevede. Výstup na samotnou horu si však nemůžeme z časových důvodů dovolit. Přece
jen zvládnout převýšení 1100 metrů se nedá během jedné či dvou hodin.
Procházíme se proto kolem potoku tekoucího údolím a po chvíli se vydáváme na
zpáteční cestu. Údolí, ze kterého jsme ráno vyjeli, je před námi jako na dlani.
Vpravo je vidět v oparu vyschlé jezero Owens Dry Lake, nalevo je vidět údolím až k
Bishopu. Projíždíme znovu městem Lone Pipe a pokračujeme v cestě do Death Valley.
Jak postupně klesáme níž a níž, teplota venku stoupá výš a výš. Na první
pohled to není poznat, protože v autě máme klimatizaci, ale když napoledne
zastavujeme na oběd, teplota venku nás skoro omráčí. Přijíždíme k písečným
dunám a vydáváme se na jejich prohlídku. Vedro je téměř nesnesitelné a v jemném
písku se skoro nedá chodit. Proto raději neriskujeme, že bychom mohli zabloudit a
vracíme se zpět k autu.
Naše další
zastávka je u továrny na těžbu boraxu. Člověk musí žasnout nad tím, že někdo
byl schopen v takovém vedru pracovat. Po prohlídce povozu, který sloužil k dopravě
boraxu na nejbližší, možná sto mil vzdálenou železniční stanici, se vydáváme
dále do nitra Death Valley. Míjíme místní oázu Furnace Creek s hotelem a zastavujeme
se na vyhlídce Zabriskie Point, kde se nám nabízí možnost rozhlédnout se do třech
směrů a v každém směru vidět krajinu s jiným charakterem.
Po prohlídce se
vydáváme k nejnižšímu místu Spojených Států známému jako Badwater. Během
jízdy se obloha zatahuje čím dál více, jako by chtělo pršet. Máme štěstí, kdyby
bylo jasno, tak se venku asi úplně usmažíme. Konečně jsme na místě. Můžeme si
prohlédnou slané jezírko Badwater, ve kterém je voda slanější než v moři. Na
protější skále je pak ve výšce 86 metrů vyznačeno místo odpovídající hladině
moře. Po chvíli se vydáváme dále na cestu a křížíme údolí vlevo a vpravo.
Najednou začnou na auto dopadat kapky deště. Jsme z toho trochu překvapeni, ale je to
pravda. V Death Valley prší. Je to sice asi silné slovo, ono totiž jen kape, ale
přesto v tomhle vedru a na tomto místě jsme to nečekali. Cesta vede kolem ruin Ashford
Mill, kde děláme krátkou zastávku a pak už pokračujeme bez přestávky směr Nevada
a Las Vegas.
Do Las Vegas přijíždíme o půl
osmé. Několikrát objíždíme místní strip a pak zaparkujeme auto a jdeme se podívat
do místních podniků zábavy a hazardu. Procházíme několik kasin a hledáme vhodnou
ruletu. Stano už je pěkně znechucen, protože ho pořád někam tahám, abychom našli
to nejlepší místo. Nakonec zaparkujeme v kasinu Barbary Coast, kde se může hrát s
žetony v ceně padesát centů. Každý si vyměňujeme po deseti dolarech a zkoušíme
štěstí. Mě ani Stanovi se ze začátku nedaří. Pak však dvakrát vyhrávám sázku
na jedno číslo a hned jsem v plusu dvacet dolarů. Jsem však pevně rozhodnut, že
pokud nevyhraji aspoň padesát dolarů, tak nechám všechno v kasinu. A jak jsem si
předsevzal, tak se také stalo. Po hodině a půl hry jsem všechno prohrál. To Stano to
měl jednodušší, protože prohrál všechno hned na začátku a pak na mě musel
čekat. O půlnoci jsme s hazardem skončili a nyní bychom dali něco k snědku. Z
vyprávění víme, že se tady dají koupit báječné steaky za senzační ceny.
Bohužel jsme je nikde nenašli. Buď jsme se je vydali hledat příliš pozdě, nebo jsme
zkrátka měli smůlu. Znechuceni, tentokráte oba dva se vracíme k autu a vyrážíme
hledat vhodné místo k přespání.