Sobota 7. srpna 1999

Vstáváme už o půl sedmé a hned vyrážíme do Grand Canyon Village. Myslíme si sice, že už je půl osmé, ale když chceme podle našich hodinek o půl deváté navštívit visitor centrum, tak zjišťujeme, že je zavřeno a otevírají až v osm. V Arizoně totiž nemají oproti jiným státům letní čas a tak je tady stejně hodin jako v Kalifornii. Odjíždíme k Back Country Office, kde necháváme stát auto a shuttle busem jedeme na Yaki Point.

První pohled na kaňon na nás sice udělal dojem, ale přece jen jsme čekali trochu víc. Ono totiž po čtrnácti dnech cestování a návštěvě mnoha jiných kaňonů a údolí už to nebylo pro nás zase až tak velké překvapení. Přesto na nás velikost kaňonu udělala dojem, zvláště při představě, že půjdeme až na dno a pak znovu nahoru. Před devátou hodinou vyrážíme po South Kaibab trailu směrem do údolí. Čeká nás nyní překonání výškového rozdílu 1481 metrů.

Dolů se jde celkem dobře a počasí nám docela přeje. Je totiž polojasno, takže slunce se občas schová za mrak a není nám takové vedro. Cestou potkáváme několik turistů, kteří v kaňonu přespali. Ti nám říkají, že jsme si vybrali dobrou cestu, protože vyjít Kaibab trail nahoru je mnohem těžší, než vyjít Bright Angel trail, jak se to chystáme udělat my. To nás trochu povzbuzuje. Po třech hodinách chůze jsme na dně kaňonu. Dole hučí dohněda zbarvená řeka Colorado a přes ni vede železný most. Přejdeme na druhou stranu a najdeme nejbližší zdroj pitné vody a odpočíváme.

Po hodině odpočinku, posilněni vyrážíme na zpáteční cestu. Nejprve jdeme údolím řeky a pak se vydáváme po Bright Angel trailu nahoru do kopců. Jsou dvě hodiny, takže slunce pořádně praží. Je to zázrak, že se občas někde najde trochu stínu. Jediná útěcha pro nás je, že za dvě hodiny už bude slunce mnohem níže, my naopak mnohem výše, a tak už nám nebude takové vedro. Konečně dorážíme k další vodě, která se nachází v oáze Indian Garden. Chvíli odpočíváme a potkáváme další Čechy, kteří jdou bez permitu k přespání dolů. Po dvaceti minutách odpočinku se vydáváme na další pochod. Cestou potkáváme místního chřestýše a postupně začíná přibývat také více turistů. Slunce už je místy schované za okrajem skal a tak se nám jde docela dobře.